Z bílé stopy – #5 Předpověď počasí

V informacích o úpravě lyžařských tratí pravidelně zmiňujeme počasí a nejpoužívanější slovíčka jsou: „pravděpodobně“, „snad“, „pokud“, „když“, „předpokládáme“, „plánujeme“ a „zítra rozhodneme“.

Minulý týden nám přinesl mnoho dotazů jako: teď začalo chumelit, proč rolba nejede? Proč? Protože počasí…

Pojďme se podívat, proč ta nejistota v době, kdy předpověď počasí najdete na internetu v záložce skoro každého informačního serveru, máte ji automaticky v liště Windows a do mobilu si můžete stáhnout nesčetně aplikací.

1. Předpověď počasí vychází z aktuálního měření a pozorování na mnoha místech zeměkoule

Klasické meteorologické stanice, jako třeba Praha-Libuš, nebo poblíž nás Svratouch a Přibyslav. Měří mnoho údajů, mimo jiné i množství srážek.
Potom je velký počet automatických stanic zaznamenávajících základní údaje: teplotu, vlhkost a tlak, nebo výšku sněhové pokrývky, jako třeba ta v Herálci. Takové stanice jsou i na velkých lodích a meteorologická hlášení podávají i letadla. Pro předpověď je totiž důležité vědět nejen co se děje nad pevninou, ale také nad mořem, a hlavně ve výšce, tam se totiž počasí „vaří“. Proto větší meteorologické stanice vypouští i radiosondy v balónu, které měří průběh teploty a vlhkosti až do výše 20-30km a podle jejich pohybu lze odvodit i výškový vítr.
Tyto údaje tedy nejsou úplné a pravidelné z každého místečka na Zemi (lodě se pohybují a letadla a radiosondy také nelétají všude) a než se všechny sejdou v centrálách jednotlivých zemí, chvíli to trvá.
Výměna těchto údajů mezi zeměmi funguje zcela otevřeně a volně od roku 1950 na základě konvence WMO (World Meteorological Organization), která nabyla platnost 23. března 1950. Toto datum se mimochodem se slaví jako Světový den meteorologie. Bez toho bychom žádnou globální a dlouhodobější předpověď vůbec nemohli vytvořit.
I v době počítačů a rychlého datového spojení ovšem trvá řadově desítky minut, než se údaje zkontrolují a transformují do formátu vhodného pro výpočet předpovědi.
A je to vždy informace, která říká, poměrně přesně, ale jen pro omezený počet míst, jak bylo.

2. Nás ale zajímá, jak bude
Samotný výpočet je s pomocí výkonných počítačů dílem několika desítek minut až hodin. A to meteorologické počítače patří k nejvýkonnějším na světě. Grafické zobrazení, jako třeba na serveru https://www.windy.com/ je pak už dílem okamžiku. Ale i tak to má vše zpoždění, navíc ta nejrychlejší a nejpřesnější předpověď bývá placená, nebo dostupná jen pro státní a armádní použití.
Jednotlivé meteorologické služby různých států mívají vlastní software (numerický model) přizpůsobený místním zvláštnostem a potřebám. Některé počítají předpověď pro celý svět, jiné jen lokální. Globální předpovědi (např. americký GFS, evropský ECMWF, německý ICON, francouzský ARPEGE) jsou méně přesné a obvykle slouží pro střednědobou až dlouhodobou předpověď (týdny) a jsou podkladem pro zpřesněné lokální modely (např. německý ICON EU, nebo ALADIN)
GFS – Global Forecasting System (tedy globální předpovědní systém). Numerický model provozovaný americkým Národním centrem pro predikci životního prostředí (NCEP)
ECMWF – European Centre for Medium-Range Weather Forecasts. Evropské centrum pro střednědobou předpověď se sídlem v Readingu v Anglii.
ICON – Globální a lokální (ICON EU) model Německého meteorologického institutu (DWD)
ALADIN – Pro českou republiku přizpůsobený lokální model z francouzského ARPEGE. Slovo Aladin je zkratkou francouzských slov – Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International

Každý z těchto „modelů“ funguje trochu jinak a vždy je v něm možnost „ručního“ zásahu zkušeného meteorologa, který může měnit některé parametry výpočtu podle zkušeností, jak která povětrnostní situace byla v minulosti předpovězena a nakonec skutečně proběhla. Modely jsou nepřetržitě „validovány“ a zpřesňovány.
V meteorologii je přesnost předpovědi deště přesně na kilometry a minuty nemožná a odhad výšky kde se déšť změní na sníh se může lišit o stovky metrů.

3. Příklad předpovědi oblačnosti a srážek modelem GFS – globální model

4. Model ICON EU – jen pro oblast Evropy – všimněte si poměrně velkých rozdílů v předpovědi oblačnosti a srážek v oblasti Francie, Německa a Biskajského zálivu

5. Lokální model ICON D2 specializovaný pro Německo, ČR je na okraji oblasti, ale vzhledem k tomu, že výpočet vždy zohledňuje i okolí, je i pro nás vhodný

6. Detail České republiky
– model GFS – velmi hrubý odhad

– model ECMWF – je vidět, že lépe zohledňuje i orografii, hory a terén – predikuje srážky i pro Šumavu a Vysočinu

– model ICON D2 – detailní předpověď – je vidět např. zpřesnění pro údolí Litomyšl, Vysoké Mýto a oblast Hradce Králové, tam by nakonec pršet nemělo

Z uvedeného je dobře poznat, že pro oblast Čech a Moravy jsou srážky v oblasti hor prakticky jisté, v nížinách velmi málo pravděpodobné a zataženo bude téměř jistě.
Model ALADIN to ukazuje ještě přesněji a doplnil, že Krušné hory a česká strana Šumavy bude možná téměř bez srážek:

 

7. Když se tedy podíváte na meteogram, tedy zjednodušené grafické zobrazení meteorologických prvků pro konkrétní místo, resp. porovnání více meteogramů, můžeme vidět, že v čase a intenzitě srážek se velmi rozcházejí
Dále jsou vidět rozdíly v teplotách, mezi plus 2 a mínus 2 je velký rozdíl a záleží na tom, zda to bude sníh, nebo déšť. Bohužel oblast Vysočiny má sice nadmořskou výšku výrazně vyšší než třeba Polabí (plus 400-500m), ale jistota sněhu není v takovém případě ani v Jizerkách s 1000 m.n.m.

8. Co z toho plyne pro laika, praktická doporučení
– zapomeňte na obecné předpovědi pro ČR na info serverech jako třeba seznam.cz
– zajímejte se jaký numerický model daná předpověď, nebo aplikace zobrazuje
„Norové“ – yr.no jsou dobří v dlouhodobých předpovědích (a tuto předpověď máte v aplikaci Klara, propojené s aplikací Meteor, tedy meteorologickým radarem).
– Počasí na zítra nejlépe ukáže ALADIN
– výborný je třeba zmiňovaný windy.com, kde můžete porovnat více předpovědí a je zde i předpověď očekávaných sněhových srážek v cm

(tento portál v placené verzi, v kombinaci s aplikacemi ČHMÚ, používáme nejvíce)
– porovnávejte předpověď se skutečným stavem a časem zjistíte, který model pro vaši oblast nejčastěji vyhovuje, nebo si vytvoříte místní „korekci“. Např. v údolí zjistíte, že jste pravidelně v oblasti „místy mlhy“, někde na kopci bude větrněji a pravidelně o 1-2°C méně.
– pro skutečnou předpověď musíte zohlednit celkovou meteo situaci, polohu a pohyb tlakových útvarů (výše a níže), postup front atd., ale o to si povíme někdy příště.

 

Zajímá vás nějaká konkrétní tématika? Chcete se dozvědět podrobněji o konkrétních záležitostech z oblasti lyžování?

Vaše návrhy, náměty a připomínky můžete zasílat na: stopy.nmnm@gmail.com a novomestsko@tiscali.cz